V této sekci bychom rádi podrobněji popsali, co je pro nás důležité a na jakých principech bychom chtěli postavit vznik nové třídy. U některých uvádíme i odkaz na video z pořadu “Vši ve škole”, které jednotlivé body demonstruje na příkladu reálných českých škol.

Partnerský přístup

Na vzdělávání našich dětí se podílíme všichni – děti, učitelé i rodiče. Všichni jsme plnohodnotnými partnery a proto se k sobě chováme s respektem a úctou.

Učitel respektuje individuální potřeby dětí, bere je takové, jaké jsou, a chová se tak, aby nezraňoval jejich lidskou důstojnost.

Děti si zase díky respektujícímu přístupu vytvářeji vysokou sebeúctu. Snadno dodržují dohody, dokáží si samostatně hledat informace a podle nich se rozhodovat, spolupracovat s ostatními, vcítit se do druhého a pomoci, když je třeba. Zároveň umí vyjádřit svůj názor, a to i nesouhlasný, a zastat se druhého i vůči dospělému.

Odkaz na video: Jak poznám školu, kde respektují moje dítě?

Pravidla jsou důležitou součástí skupiny

Svoboda končí tam, kde chování jednotlivce omezuje někoho jiného. Chceme děti naučit vzájemné toleranci a úctě vůči ostatním. Cestou k tomuto respektujícímu přístupu jsou pravidla pro soužití ve třídě a ve škole. Pokud jsou pravidla vytvářena dětmi společně s učitelem, děti se jimi ochotně řídí a samy dohlížejí na jejich dodržování.

Svobodná volba práce na učivu

Každé dítě je jiné a každé se zajímá o určité téma v jinou dobu. Chceme, aby děti měly možnost si vybrat co se chtějí učit, kde se to chtějí učit (v lavici, na koberci), kdy (každé dítě je na danou práci naladěno v jinou dobu) a s kým (samo, ve dvojici či ve skupině). Volná práce ale neznamená, že se dítě po třídě jen tak poflakuje. Od toho je tu učitel, který činnost žáků koordinuje a pomáhá jim vyhledávat oblast, která je momentálně zajímá. Pokud se dítě svobodně rozhodne, musí dodržovat stanovená pravidla a práci dokončit.

Důraz na spolupráci

Stejně jako vědomosti jsou důležité i vztahy a umění komunikace. Děti se učí být součástí společenství, objevují svou roli a své kořeny. Učí se chápat důležitost spolupráce a toleranci k různorodosti. Každé dítě je součástí skupiny, učí se respektovat ostatní a pracovat v týmu. Preferujeme věkově smíšené třídy, ve kterých se mohou mladší děti učit od starších. Starší děti se naopak učí rozvíjet soucit, trpělivost, toleranci a pečovatelské schopnosti.

Učitel jako průvodce

V našem pojetí jsou hlavními aktéry v hodinách děti a nikoli učitel. Učitel děti všemi taji světa a života pouze provází. Je sice tím, kdo ví a zná, ale nedává to najevo. Jeho úlohou je hodinu spíše organizovat, pobízet žáky k práci, zadávat vhodné úkoly, klást otázky, které umožní dětem přijít na řešení situace samy, a radovat se s nimi z nových objevů.

Učitel je schopen pružně reagovat na aktuální situaci – individualizuje např. snižuje či zvyšuje náročnost zadané úlohy, volí individuální či týmové zpracování úkolu či upravuje téma hodiny.

Děti jsou brány takové, jaké jsou. Nebojí se komunikovat s pedagogem nebo jinými dospělými, protože vědí, že ti jsou tu pro ně.

Sebehodnocení a slovní hodnocení

Protože chceme, aby děti měly z učení radost a chtěly se vzdělávat celý život, preferujeme pro hodnocení dětí slovní hodnocení.

Slovní hodnocení dává dítěti konkrétní zpětnou vazbu o tom, co mu jde a naopak co mu dělá potíže. Kromě úrovně znalostí do něj učitel lépe promítá snahu, úsilí a pokrok každého žáka. Děti jsou tak mnohem více motivovány pracovat samy na sobě, nemusí se srovnávat s ostatními a nemusí se bát “zaškatulkování”. Důležitou schopností pro život je i sebehodnocení.

Odkaz na video: Jak vypadá známkování bez známek a Alenka říká, že se známkuje sama

Chyba je přirozená součást procesu učení

Ne nadarmo se říká “chybami se člověk učí”. Představte si batole, které se učí chodit. Kdybychom mu zakázali padat, postupně by ho přestalo bavit stavět se na nohy, pokoušet se o první krůčky a nikdy by se chodit nenaučilo. Když ho ale necháme zažít někdy i bolestivé pády, postupně získá na jistotě a chození ovládne.
Chyba je totiž v jakékoli lidské činnosti běžný a přirozený jev. Je-li s ní dobře naloženo, může být vítaným pomocníkem na cestě k porozumění. Pokud se dítě naučí samo chybu odhalit a zjistit její příčinu, příště danou činnost zvládne mnohem lépe. Získává tím na samostatnosti, nezávislosti a jistotě.

Odkaz na video: Udělal jsi chybu, výborně!

Propojení reálného života s obsahem učiva

Svět se mění hrozně rychle. Pro děti je důležité, aby se v něm dokázaly orientovat, zvládly třídit a analyzovat obrovské množství informací, které se na ně každodenně valí. Aby si na základě těchto informací dokázaly vytvářet svůj vlastní názor a uměly si ho prosadit.

Do výuky bychom tak rádi vnesli reálný život a prožitek. Děti by měly mít možnost co nejvíce věcí prohlédnout zblízka nebo si je na vlastní kůži bezpečně vyzkoušet.

Odkaz na video: Bez učebnic není učení, souhlasíte?